Kdy je vhodná doba na odchod

• v novém zaměstnání budete mít větší možnost uplatnit své znalosti a dovednosti; současný zaměstnavatel není ochoten diskutovat s vámi o vašich návrzích, požadavcích atd.
• z dlouhodobého hlediska nevidíte ve svém současném zaměstnání perspektivu chcete poznat prostředí jiné (větší/menší, soukromé/státní, české/zahraniční) firmy; pokoušeli jste se nepříznivou situaci zlepšit, ale nepodařilo se vám to
• chcete získat pracovní zkušenosti v zahraničí
• stali jste se terčem šikany – mobbingu – bossingu a nechcete situaci řešit ani ve firmě, ani soudní cestou

Kdy neodcházet

• odchod je impulzivní reakce na nastalé problémy nebo nepohodu v zaměstnání
• odchodem se chcete „pomstít“ nadřízenému nebo kolegovi
• máte pocit, že všude jinde je to lepší než ve vaší firmě a hledáte „dokonalou“ práci, „dokonalého“ zaměstnavatele. Hledáte něco, co neexistuje
• opakovaně se dostáváte v zaměstnání do stejných či podobných situací, které řešíte odchodem. Hledejte, proč to tak je. Riskujete, že budete „narážet“ i nadále

Šikana-mobbing-bossing
Šikana, mobbing a bossing jsou jedním z častých důvodů, proč se někdo nakonec rozhodne odejít z práce. O co přesně jde?

Šikana na pracovišti
Šikana jsou příkoří jednoho nebo více lidí proti určitému člověku. Od mobbingu ji odlišuje její spíše fyzická povaha.

Mobbing
Na rozdíl od šikany se jedná spíše o psychické, dlouhodobé, a o to hůře prokazatelné a postižitelné ústrky, ponižování, stresování zaměstnance ze strany kolegů. Cílem mobbingu bývá většinou dosáhnout odchodu zaměstnance.

Bossing
Bossing je tentýž typ chování jako mobbing, ale prováděný nadřízeným vůči podřízenému. Častými projevy bossingu je např. zadávání nesplnitelných úkolů (obsahově i časově), sexuální návrhy a vydírání nebo přímo sexuální obtěžování.

Kdo bývá terčem těchto praktik?
Většinou lidé, kteří jsou nějak jiní, odlišní od ostatních. Lidé vybočující svým vzhledem, chováním, zvyky… Důležité je si uvědomit, že to může být kdokoli, oběť by tedy v žádném případě neměla hledat chybu u sebe. Nic z osobních zvláštnstí se nemůže stát důvodem posměchu či ústrků ze strany kteréhokoli kolegy na pracovišti.

Jak to vidí zákon?
Zákoník práce (dále ZP) zakazuje v paragrafu 16 jakoukoli diskriminaci zaměstnanců. Je zakázáno i takové jednání zaměstnavatele, které diskriminuje nikoli přímo, ale až ve svých důsledcích. Paragraf 14 odst. 2 ZP stanoví, že výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Kdo je zodpovědný za takovou situaci na pracovišti?
Vždy zaměstnavatel. Zákoník práce zavazuje zaměstnavatele k tomu, aby vytvářel pro zaměstnance příznivé pracovní podmínky.

Co je živnou půdou pro mobbing, bossing, šikanu?

• špatná komunikace uvnitř firmy
• atmosféra nedůvěry, závisti a pomluv
• nekvalitní obsazování vedoucích pozic
• neochota přiznat si možnost existence šikany, mobbingu apod. uvnitř firmy a malá vůle je potírat

Tip: Pokud jste se stali obětí mobbingu, bossingu či šikany, uvědomte si, že nejste sami a jediní. Existují organizace, které se obraně práv lidí v takové situaci věnují. Můžete se obrátit na odborovou organizaci, pokud ve firmě existuje, nebo též na občanské sdružení Práce a vztahy, popřípadě na Český helsinský výbor. Pomoc můžete hledat i v občanských poradnách: aktuální seznam a kontakty najdete na internetu.

Pokud se rozhodnete celou záležitost řešit soudní cestou, vyzbrojte se odvahou a trpělivostí. Je důležité, abyste si zajistili co možná největší množství důkazů a svědectví.

Jak odchod oznámit?
Vaše rozhodnutí ukončit pracovní poměr je nutné vhodnou formou oznámit stávajícímu zaměstnavateli.

• v první řadě se svým rozhodnutím seznamte přímého nadřízeného
• buďte věcní a korektní
• počítejte s tím, že budete tázáni na důvody odchodu
• vykonávejte svou práci dobře až do konce
• neprobírejte svůj odchod s kolegy na pracovišti, dokud s ním neseznámíte svého nadřízeného
• nevsázejte na to, že ukončíte pracovní poměr okamžitě – bude to záležet na potřebách vašeho současného zaměstnavatele
• nesnažte se hrozit ukončením pracovního poměru s cílem získat postup nebo vyšší plat

Průběh ukončení pracovního poměru (záleží na zvyklostech a velikosti firmy):

1. oznámíte svůj záměr přímému nadřízenému
2. písemně si připravíte Dohodu o ukončení pracovního poměru
3. na základě dohody s přímým nadřízeným, popř. personalistou si do Dohody doplníte i datum ukončení pracovního poměru
4. jednu kopii Dohody ponecháte zaměstnavateli, jednu – s uvedeným datem převzetí a podpisem oprávněné osoby, která od vás dohodu převzala – si ponecháte
5. s personálním oddělením si dohodnete způsob předání všech pracovních pomůcek, které jste měli k dispozici
6. s přímým nadřízeným se domluvíte na způsobu předání agendy, kterou jste spravovali
7. s finanční/mzdovou účtárnou se dohodnete na případném vyrovnání vzájemných finančních závazků
8. domluvíte se i na případném čerpání/proplacení nevyčerpané dovolené
9. s přímým nadřízeným/per­sonalistou absolvujete výstupní pohovor
10. vyplníte veškeré potřebné interní dokumenty
11. personální oddělení vám předá veškeré dokumenty, které budete potřebovat pro svého budoucího zaměstnavatele
12. rozloučíte se se svými kolegy

Dobrovolný odchod z právního hlediska - informace naleznete zde.

Výstupní pohovor
Doba, kdy lidé pracovali celý svůj profesní život pro jednoho zaměstnavatele, je pryč. Zaměstnanci přicházejí a odcházejí, ale pro zaměstnavatele je přesto důležité znát důvody vašeho odchodu. K tomu personalistům slouží tzv. standardizovaný výstupní pohovor. Standardizovaný znamená, že je vedený podle určitých, předem stanovených pravidel. Osnova takového pohovoru je pro všechny zaměstnance totožná.

Výstupní pohovor absolvujete většinou s personalistou, někdy v průběhu výpovědní lhůty – ani těsně po vašem oznámení odchodu, ale ani poslední den na pracovišti. Trvá zhruba hodinu. Některé firmy mají připravený i tištěný dotazník.

Výstupní pohovor rekapituluje vaši pracovní dráhu u společnosti. Porovnává také očekávání, se kterými jste do firmy vstupovali, s vaším hodnocením skutečnosti a zjišťuje důvody vašeho rozhodnutí zaměstnání opustit. Někdy vás požádají i o hodnocení pracovního kolektivu, celkové atmosféry ve společnosti či vašich možností se realizovat.

Pokud jsou výstupní pohovory vhodně strukturovány a realizovány, slouží jako dobrý nástroj pro personalisty. Díky němu získají informace, které se dají považovat za poměrně objektivní, protože odcházející zaměstnanci jsou otevřenější, protože již nejsou svázaní opatrností nebo falešnou loajalitou a strachem z případných následků.

Firma výstupů z dotazníku může využít:

• při náboru zaměstnanců (na základě takto získaných informací může vyjít najevo, že firma inzeruje volné pozice zavádějícím způsobem)
• při výběru vedoucích pracovníků (pokud důvodem odchodu bývají neshody s nadřízeným, je k zamyšlení, zda na vedoucích pozicích jsou ti správní lidé, kteří mají nejen odborné, ale i manažerské dovednosti)
• při vytváření mzdové a sociální politiky (informace od odcházejících zaměstnanců mohou doplnit obraz o tom, jak si společnost stojí na trhu práce)
• při vytváření firemní kultury (pokud společnost staví svoji interní firemní kulturu na otevřenosti a neformálnosti, a z výstupních pohovorů vyplývá neochota lidí komunikovat jak horizontálně, tak vertikálně uvnitř struktury společnosti, je jasné, že je nutné provést změny)
• při vytváření vzdělávacích programů pro zaměstnance (jedním z velmi častých důvodů změny zaměstnání bývá malý prostor pro odborný růst a profesní rozvoj zaměstnance).